DATUM

POPIS

1524

Florentský mořeplavec ve francouzských službách Giovanni de Verrazano proplul úžinou , která dodnes nese jeho jméno. Objevil newyorskou zátoku a patrně i ostrov Manhattan.
Tedy 32 let po první průkopnické výpravě Kryštofa Kolumba, která pro Evropany znamenala objevení Ameriky

1609

Anglický mořeplavec v holandských službách Henry Hudson, byl vyslán, aby se pokusil najít přímou západní cestu do Indie. Postupoval na sever širokou řekou proti proudu, která byla později pojmenována jeho jménem.
Během cesty bylo jasné, že se nejedná o průliv, ale o velkou řeku a prozkoumal ji až do míst hlavního města státu New York - Albany.

1624

Do prostoru dnešního New Yorku přišli první osadníci pod ochranou Západoindické obchodní společnosti.

1625

Holandská Západoindická společnost založila opevněnou obchodní stanici, nazvanou Nieuw Amsterdam

1626

... její guvernér Peter Minuit učinil s místními indiány obchod a koupil celý ostrov Manhattan za pouhých 24 dolarů.

1643

V písemné zprávě z tohoto roku uvádí místní kněz celkem 18 různých jazyků, přičemž mluví o městě s 1.500 obyvateli

1664

Námořní rivalita mezi Holanďany a Angličany přerostla v konflikt a do zátoky vplula anglická flotila a žádala, aby se přístav vzdal. 
8.září - Holandští obchodníci z obavy zničení města kapitulovali a holandská posádka opustila město. Král Karel II snadno získanou kolonii přenechal svému bratrovi Dukemu z Yorku.

1667

Holanďani i Angličani podepsali smlouvu, ve které si rozdělili sféry vlivu v Novém městě. Podle králova bratra, vévody z Yorku, byl přístav přejmenován na NEW YORK.

18.
století

Město mělo 25.000 obyvatel.
Byla postavena radnice a několik kostelů.
Založena vysoká škola King´s College (dnešní Columbia University).
Začaly vycházet první noviny.
Rozvíjela se žemeslná výroba a obchod.

1775

27.června - George Washington odjíždí do Bostonu převzít velení nad americkou armádou.

1781

Britové opustili New York po definitivní kapitulaci ve Virginii.

1783

Vznik USA. 
George Washington se triumfálně vrátil do New Yorku a důstojníkům své armády dal slavnostní rozchod.
New York krátce plnil roli hlavního města nové republiky.

1784

Britové podepsaly mírovou smlouvu

1789

Na schodišti Federal Hall, na ulici Wall Street je uveden do funkce první prezident USA, George Washington.

1790

Newyorská populace čítá 33.080 obyvatel.
Hlavní politický život se přesunul do Philadelphie, ale New York jednoznačně zaujal pozici klíčového centra v oblasti námořní dopravy a obchodu.

1795

Francouzský aristokrat La Rochefoucauld-Liancourt navštívil město a poznamenal si: "New York je díky své poloze ze všech měst světadílu povolán k největšímu osudu". Do 19. století New York vstupoval jako největší americké město a nejdůležitější přístav.

1800

Počet obyvatel 60.000, dvakrát více, než o 10 let dříve.

1803
 -1812

Mezi Broadwayí a Park Row byla vybudovaná historická radnice City Hall.

1811

Vznik tzv.komisařského plánu na zástavbu Manhattanu.
Téměř celý ostrov byl v délce 15 km rozparcelován na pravidelné bloky o velikosti 70 x 200-300m, které se dále dělily na 50-70 menších parcel. 
Od severu k jihu protínalo ostrov 12 velkých tříd číslovaných od Východní řeky k řece Hudson, které byly kříženy hustou sítí ulic číslovaných od jihu k severu. 
Jednotný systém pravoúhlé sítě s východo-západní orientací ulic (streets) a severo-jižním směrováním avenue (avenues)
Vyjímkou byla již hotová ulice Broadway, vedoucí vůči základnímu pravoúhlému systému diagonálně
Přestože New York tehdy zabíral pouhou desetinu ostrova, byla tím nastartována jeho další expanze na sever.
Tento plán ve své podstatě existuje dodnes a dodává Manhattanu jeho specifický charakter.

1812

Dokončena nová radnice City Hall. Britská blokáda přístavu

1825

Byl prokopán Erijský průplav, který propojil řeu Hudson s osadou Buffalo. To umožnilo lodím se zemědělskými produkty z oblastí Velkých jezer proplouvat do newyorského přístavu. Otevřením průplavu dovršil New York svůj ekonomický úspěch.

1835

V prosinci tohoto roku, zničil centrum obchodního distriktu - včetně převážné většiny památek z holandské éry - velký žár. Město se z jeho následků rychle vzpamatovalo a staré čtvrti byly přestavěny.

1840
 -1860

Počet obyvatel města se zvýšil z 300.000 na 800.000, běžnými jevy byly demonstrace a pouliční střety. Nedostatek práce.

1846

Dokončení novogotické církevní stavby biskupského chrámu svaté Trojice - Trinity Church. Stojící na nároží Broadwaye a Wall Street.

po roce
1850

Obrovský příliv přistěhovalců z Evropy. V oblasti Lower East Side vznikla čtvrť "Keine Deutschland" (Malé Německo). Každý 4. Newyorčan se narodil v Irsku.

1853

Pro účely první americké Světové výstavy vyrostla poblíž dnešní Městské knihovny (New York Public Library) budova Crystal Palace.

1858

Zahájeny práce na katedrále sv. Patrika.
Vzniká Central Park a otevřen obchodní dům Macy´s.

1860

Město dosáhlo 42.ulice a pokračovalo dál na sever.

1869

Velkofinančníci Jay Gould a Jim Fisk přivedli v září wallstreetskou burzu téměř k pokraji zhroucení. Kddyž se pokusili parazitovat na trhu se zlatem.

Významnými faktory dalšího kapitalistického boomu se staly výstavba železnice na západ, budování dolů, těžba ropy a rozvoj automobilového průmyslu - vše financováno Newyorskými bankami. Některé velkoburžoazní rodiny, jejichž hlavy se uměly patřičně "orientovat v tlačenici", dosáhly  tehdy nesmírného bohatství - mimo jiné to byli Vanderbiltové, Morganové, Carnegieové, Rockefellerové a Frickové. Tito magnáti často podporovali umění a zasloužili se o založení několika kulturních a společenských institucí, jejichž význam přetrval dodnes - od Metropolitního muzea a opery až po Rockefeller Center či hlavní sídlo OSN.

1870
3.ledna

Zahájena výstavba mostu spojujícího tehdejší New York na ostrově Manhattan se sousedním Brooklynem, což přirozeně podnítilo další šíření města směrem k východu.
Vynález výtahu Elisha Otis umožnil budování výškových domů, zprvu "jen" o osmi až deseti patrech.

1882

Pod vedením Thomase Alvy Edisona je v New Yorku instalováno první veřejné pouliční elektrické osvětlení.

1883
24.května

Otevřen most Brooklyn Bridge.

1885
 -1895

Připluly do New Yorku více než 2 milión zámořských imigrantů.
Od roku 1886 vítaných pohledem na proslulou Sochu Svobody.
Americký Kongres pro ně zpočátku stanovil zákonná opatření: do země nesměli být přijati Čínani, lidé nemocní či duševně choří a anarchisté.

1886

Prezident Cleveland slavnostně odhaluje Sochu Svobody. 

1889

Postaven Washingtonův oblouk (Washington Arch) u příležitosti 100. výročí jmenování George Washingtona prezidentem USA.

1894
 -1974

Na Manhattanu stálo postupně devět nejvyšších budov světa.

1895

Pro všechny firmy bylo prestižní záležitostí mít filiálku nebo nejlépe sídlo firmy na Manhattanu. Už v tomto roce mělo v New Yorku sídlo téměř 300 firem.
Newyorská burza se rychle stávala dominantní finanční institucí a tvář města se začala měnit.

1898

Byl sloučen Manhattan, Brooklyn, Bronx, Queens a Staten Island čímž vznikl Velký New York tvořený pěti okresy (boroughs).
Pozn. počet Afroameričanů pouhých 2%
V pěti obvodech NY již žije více než 5 miliónů obyvatel.

1900

Město pokrývalo celý ostrov Manhattan. 

20.století

Bylo ve znamení výstavby prvních skutečných mrakodrapů.

1901
1.října

Zahájena stavba Manhattanského mostu

1902

Dostavena populární budova Flatiron Building "Žehlička", 21 pater a výška 286 stop (87 m).

1904

Zprovozněna první linka metra, s jízdným za 5 centů.
Tehdy také získala svůj bohémský ráz Greenwich Village, oblíbená čtvrť umělců a spisovatelů.

1909
31.prosince

Manhattanský most otevřen pro dopravu.

před lety
1910

Spisovatel O.Henry napsal: "New York je obydlen 4 miliony tajemných cizinců"

1913

Hlavní newyorské nádraží "Grand Central Terminal" zahájilo provoz.
Dokončen první velmi vysoký mrakodrap Woolworth Building.

1918

Po 1.světové válce vznikly na Páte avenue severně od 34. ulice exkluzivní obchody a obchodní domy. New York rovněž zažíval první dopravní zácpy.

počátek 20.let 

V New Yorleansu na závodišti prý vyslechl John J.Fitzgerald (sportovní dopisovatel Newyorského deníku Daily Telegraph) rozhovor dvou ošetřovatelů koní, kteří se bavili o newyorských dostihových závodištích jako o velkém jablku, snad kvůli významným cenám, které zde vítězové zázískávali. Fitzgeraldovi se jméno zalíbilo a svůj dostihový sloupek nazval "Around the Big Apple"

20.léta

Oficiálně zavedená prohibice má spíše opačný účinek, mohutný rozvoj nelegální výroby alkoholu.

1929

Krach na Newyorské burze, začátek velké celosvětové hospodářské krize.
Běžným jevem se stali nezaměstnaní, žebráci a bezdomovci, přespávající v Central Parku.

konec 30.let

Ve swingové éře vznikl tanec The Big Apple a stejnojmenná píseň Boba Emmericha

1930
 -1931

Vybudovány mrakodrapy Chrysler Building a Empire State Building.

27.května 1930 - slavnostně otevřen Chrysler Building 
1.května 1931 - slavnostně otevřen Empire State Building

1934

Zvolený starosta italského původu, Fiorello La Guardia, se snažil krizi po krachu Newyorské burzy překonat reformou městské správy a nabídkou veřejně prospěšných prací.
Úspěšně se mu podařilo zmodernizovat Lower East Side, nikoliv však Harlem, přelidněný už nejen černochy, ale i stále hojněji přicházejícími Portorikánci.

1939
1940

V New Yorku se otevírají brány Světové výstavy,
ta je ovšem roku 1940 předčasně ukončena v důsledku války.

1939
před 2.svět. válkou

Město bylo plné intelektuálního kvasu, na kterém se podíleli spisovatelé, malíři, hudebníci, herci, módní návrhgáři a rebelové všeho druhu.

2.svět. válka

Narušila kulturní scénu v New Yorku a navždy změnila tvář města. Obraz New Yorku v očích návštěvníků utrpěl vážné trhliny a na slavnou přezdívku Big Apple se v podstatě zapomnělo.

po roce
1945

po 2.svět. válce

Po oslavách konce 2.světové války se zdálo, že úspěch New Yorku nemůže nic ohrozit. Evropa byla v troskách, vysílaný Londýn se vzdal finanční převahy. Postupné utlumování válečné výroby a odliv některých průmyslových odvětví z města začaly přinášet drobné problémy.
Newyorský přístav přestával držet tempo s nástupem kontejnerové přepravy. Přístavní aktivity se přesouvaly na západní břeh Hudsonu do New Jersey a odcházezeli i významné firmy. Město se dostalo do finanční krize, začalo si půjčovat a občas se dostalo do platební neschopnosti.

počátek
50.let

Dostaveny budovy Organizace spojených národů (OSN)

1950

Počet Afroameričanů dosáhl 1 milionu

1955

John D.Rockefeller nejmladší (III.) byl hlavním iniciátorem výstavby velkého kulturně-společenského centra, zahrnujícího slavnou Metropolitní operu, Newyorskou filharmonii, městský balet a Juilliardovu hudební školu. Tedy Lincolnovo centrum.

1960

Od tohoto roku běžely revitalizační projekty, na které nebyl dostatek financí.

1962

Dokončená stavba budovy Newyorské filharmonie (Avery Fisher Hall, Philharmonic Hall) v Lincolnově centru.

1964

Dokončená stavba budovy Newyorského měštského divadla (New York State Theater) v Lincolnově centru. 

1965

Na Dolním Manhattanu zavražděn Malcolm X.

1966

Dokončená stavba Metropolitní opery "Met" v Lincolnově centru.

1968

První výstřednosti a nepokoje na ulici Christopher Street v úseku západně od Hudson Street (dlouho opovrhované středisko newyorských homosexuálů), kteří zde chtěli vyjádřit svůj odpor proti diskriminaci ze strany policie.

70.léta
začátek

Charles Gillet (prezident Newyorského sjezdového a návštěvnického úřadu) znal dobře turistický potenciál města a zahájil kampaň na obnovu atraktivity New Yorku. Kampaň nazval oprášeným přízviskem "New York: The Big Apple"

1970

Dokončen areál World Trade Center

kolem roku
1974

Vrchol krize. Změna struktury obyvatelstva a masivní úbytek pracovních míst znamenal obrovský nárůst kriminality. Čtvrti Harlem a Bronx se staly synonymem zločinu. Lidé, převážně běloši začali město opouštět.Během několika desítek poválečných let se z New Yorku odstěhovalo téměř půl milionu lidí. V žebříčku kriminality velkých měst se New York dostal na první místo.

kolem roku
1980

Kvalita života ve městě se začala postupně zlepšovat.

1987

Další krach na Newyorské burze

1990

Demokrat David Dinkins se stává prvním Newyorským starostou černé pleti.

1993

Starostou New Yorku zvolen republikán Rudolph Guiliani.
Teroristický bombový útok v podzemních garážích World Trade Center.

1994

Starosta New Yorku Rudolph Giuliani svými nekompromisními způsoby a posílením policie vymetl z ulic drogové dealery a jiné zločince a učinil z New Yorku jedno z nejbezpečnějších velkoměst ve Spojených státech.

1997

V únoru jakýsi šílený střelec rozpoutal na vyhlídkové plošině Empire State Building bezohlednou palbu, při níž jeden člověk zahynul a dalších 6 osob bylo zraněno.
Od té doby je místní ochranná služba posílena o 30 členů a v mrakodrapu byly instalovány bezpečnostní detektory .

DATUM

POPIS

.............................................................................................................

06.11.2013

Novým starostou New Yorku se stal demokrat Bill de Blasio.
Dosavadní newyorský ombudsman v úterních volbách podle očekávání porazil republikána s českými kořeny Joea Lhotu, a bude tak prvním demokratem v této funkci za dvě desetiletí.
De Blasio vystřídá dosavadního starostu Michaela Bloomberga, který městu vládl 12 let. V úterý (5.11.) se volilo kromě New Yorku také ve státech New Jersey a Virginia, které si vybíraly guvernéry.
Zdroj Česká televize

21.5.2014

Otevření pamětního muzea k 11.září "9/11 Memorial Museum"